Hlíva ústřičná je učiněným pokladem v říši hub..píše Jaroslav Malý

03.07.2008 14:44

tento článok je prevzatý zo stránky na huby od Jaroslava Malého

týmto mu ďakujem za možnosť zverejnenia daného článku na našej stránke

Citát:

Vzhledem k tomu, že se o hlívu ústřičnou zajímá spousta lidí, rozhodl jsem se zařadit sem takový článek, který jsem kdysi připravil pro jeden nejmenovaný časopis formou otázek a odpovědí.

Hlíva ústřičná:

Hlíva ústřičná je učiněným pokladem v říši hub. Jedná se o zdravotně prospěšnou houbu, která dokáže téměř zázraky. Rozhodl jsem se trochu vám ji přiblížit formou otázek a odpovědí.

Několik zajímavých otázek a odpovědí na téma hlíva ústřičná.

Je hlíva ústřičná léčivá?
Ano, vyznačuje se naprosto unikátní kombinací zdravotně prospěšných látek, jakými jsou například některé vitamíny (především z řady B), dále minerály, proteiny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a potřebné stopové prvky (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I).
Vůbec nejvýznamnější složkou hlívy jsou glukany, konkrétně beta -1.3-D glukany a nezanedbatelnou složkou je také houbová vláknina.

Při jakých obtížích hlíva ústřičná pomáhá a komu je vhodné ji doporučit?
- významným způsobem upravuje hladinu cholesterolu v krvi
- čistí krevní a mízní řečiště
- upravuje krevní tlak
- snižuje hladinu cukru a obnovuje funkčnost buněk slinivky
- léčí kloubová onemocnění
- léčí i tak vážné choroby, jakými jsou rakovina, infarkt a mozkové příhody
- pomáhá při chemoterapii (zmírňuje vedlejší účinky)
- pomáhá alergikům
- pomáhá astmatikům
- zlepšuje metabolismus a peristaltiku střev
- potlačuje tvorbu hemoroidů
- odstraňuje bradavice virového původu
- léčí ekzémy
- pomáhá při zánětech
- léčí či zmírňuje strnulost šlach a končetin
- odstraňuje únavu a zvyšuje fyzickou
kondici
- regeneruje vnitřní orgány (játra, ledviny, slinivku)

Ve kterých částech houby je nejvyšší koncentrace prospěšných látek?
Podle některých výzkumů je to překvapivě třeň, doporučuje se tedy zužitkovávat celé plodnice. Třeně jsou sice tuhé, ale dají se například namlít.

Kde hlívu v přírodě nalezneme?
Hlíva ústřičná vyrůstá na pařezech a kmenech nejrůznějších listnáčů, vyhledává lokality bohatší na vláhu - místa podél vodních toků, lužní lesy, údolí atd. Vyhovuje jí především buk, dub, ořešák a jíva. Neměla by nikdy napadnout zdravé dřevo.

Můžeme zaměnit hlívu za nějaký jedovatý druh?
Při troše opatrnosti bychom neměli. Stavbou plodnic jí může trochu připomínat jedovatá hlíva olivová, ta se ale na rozdíl od hlívy ústřičné objevuje spíše v letních měsících a je celá žlutooranžově zbarvená. Nejčastěji se zaměňuje za taktéž jedlé houby - hlívu plicní, hlívu dubovou, některé líhy a pařezník pozdní.

Ve kterém ročním období hlíva vyrůstá a dá se pěstovat po celý rok?
Hlíva ústřičná se objevuje nejdříve v září, nejčastěji na ni ovšem narazíme v listopadu nebo počátkem prosince. Roste zhruba do března.
Pěstovat se dá celý rok, ovšem vyhovují jí teploty okolo 20 stupňů, takže v zimě a v létě je vhodná nějaká místnost s rozptýleným denním světlem.

Jak náročné je pěstování hlívy na prostor?
Každý kdo si chce vypěstovat hlívu pouze pro vlastní potřebu tak může učinit bez většího omezení.

Můžeme hlívu vypěstovat například v panelovém bytě?
Ano i to se dá, ale pouze v případě intenzivního pěstování. Vhodné je to například na balkoně.

Co je intenzivní způsob pěstování?
Intenzivní způsob představuje pěstování na PE pytlích se slámou. Při tomto pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, polyethylenový pytel a sadbu hlívy ústřičné.
Pšeničná sláma by neměla být napadena plísněmi a neměla by být starší více jak 2 roky. Pytel můžeme zvolit i jiný, neměl by být ale moc slabý. Doporučuje se pytel průhledný o rozměrech zhruba 150 x 100 cm. Sadbu hlívy ústřičné zakoupíme ve vybraných prodejnách pro zahrádkáře. Hlívu můžeme pěstovat venku, ale i ve vhodné místnosti. Venku volíme nějaké zastíněné místo (ideální je pytel zavěsit pod nějaký strom). Pokud pěstujeme hlívu v místnosti, je třeba zachovat stálou teplotu zhruba okolo +18 stupňů a zavěsit pytel na místo s osvětleným rozptýleným, denním světlem.
POSTUP: Nejdříve je nutné spařit slámu, tu napěchujeme do nějaké čisté nádoby, nejlépe do sudu a zalijeme horkou vodou (o teplotě asi +80 stupňů), tak aby byla celá ponořena. Sud utěsníme a vodu v něm ponecháme minimálně 12 hodin. Poté si připravíme čistý, nepoužitý pytel, do kterého střídavě vkládáme část spařené slámy a část rozdrolené sadby. Pytel celý naplníme a řádně stlačíme, odstřihneme spodní rohy, tak aby mohla odtéct přebytečná voda ze slámy, pytel zavážeme a zavěsíme jej na vhodné místo. Pokud pytel nezačne do týdne prorůstat, doporučuje se umístit ho na jeden den do chladnějšího prostředí a navodit mu takzvaný tepelný šok.
Zhruba po 15 dnech pytel prořežeme asi 8-10 křížovými zářezy, 4 x 4cm po celém obvodu. Přibližně za 14 dní by se měly z těchto zářezů objevovat první plodnice.
Hlíva vyrůstá především v trsech, které z pytle neodřezáváme, nýbrž vykrucujeme. Trsy plodnic vykroutíme vždy celé, bez ohledu na to, zda jsou v trsu ještě malé plodničky.
Po sklizni (vlně) občas pytel zvlhčíme a v případě potřeby zvlhčujeme rozprašovačem i plodnice. Zhruba po 2 týdnech nastává další vlna, což se ještě jednou, či dvakrát opakuje. V případě správného postupu a při vhodných podmínkách můžeme z jednoho pytle sklidit až 5 kilogramů čerstvých hub.

Existují ještě jiné způsoby pěstování?
Ano, hlíva se dá pěstovat také na špalkách ze dřeva. Tento způsob nazýváme extenzivním a je velmi vhodný pro zahrádkáře.

Jak postupovat v případě, že se rozhodneme pro extenzivní způsob?
Extenzivní způsob pěstování hlívy ústřičné nám zaručí dlouhodobější výnosy. Při tomto způsobu se nevyužívá sláma, nýbrž čerstvě nařezané špalky. Šíře špalků by měla být okolo 20 cm a délka 50-70 cm. Nejvhodnější je bukové dřevo, využít se ovšem dá i dřevo topolů, jívy, ořešáků a jiných listnáčů.
POTŘEBY: Větší polyethylenový pytel, prkénko, špalky a sadba hlívy ústřičné.
POSTUP: Nejprve si připravíme špalky, které alespoň na jeden den namočíme do vody. Poté do nich vyřízneme zářezy, případně vyvrtáme otvory a tyto místa naplníme rozdrolenou sadbou hlívy ústřičné. Zářezy i vývrty zakapeme voskem, nebo přelepíme páskou. Takto upravené špalky připevníme na prkénko probité třemi až čtyřmi hřebíky, posypané sadbou a vložené na dno většího polyethylenového pytle. Sadbu nasypeme rovněž na horní řezné plochy špalků a pytel uzavřeme (do jednoho pytle vkládáme zhruba 2-3 špalky).
Pytle se špalky uložíme do teplé, tmavé místnosti a necháme hlívu 2 až 3 měsíce dřevem prorůstat. Po tomto období špalky vyjmeme z pytle a spodní řeznou plochou je zasadíme do připravených jamek, tak aby dvě třetiny dřeva byly pod povrchem.
Doporučuje se jamky vyhloubit do nějakého tvaru, například srdce, když hlíva špalky obrůstá, působí to velmi esteticky. Hlíva vytváří plodnice zpravidla na jaře a na podzim, po dobu maximálně 5 let, v závislosti na tvrdosti dřeva (čím tvrdší dřevo, tím lépe).
V letních měsících a v případě sucha špalky vydatně zaléváme.

Kdy hlívu sklízíme?
Plodnice hlívy ústřičné sklízíme v celých trsech a čerstvé. Nečekáme než narostou všechny plodničky, protože se tak nestane. Jakmile tedy začnou největší plodnice zasychat, respektive měnit svůj čerstvý vzhled, je třeba z pytle či ze špalku trs vykroutit i s malými plodničkami.

Můžeme trsy hlívy také odřezávat?
Nikoli. Trsy vždy vykrucujeme, v případě že bychom hlívu odřezávali, postupně by nám zbylé části trsu zahnívaly.

Je bílý povlak na hlívě ústřičné nebezpečný?
Tento povlak připomínající plíseň je naprosto neškodný, jedná se o povrchové mycelium a takovéto plodnice lze bez obav konzumovat.

Mohou být plodnice napadeny hmyzem?
Ano mohou, ovšem pokud je pěstujete v místnosti je to velmi málo pravděpodobné.

Co plži, napadají také hlívu ústřičnou?
Záleží samozřejmě na okolnostech, každopádně jim hlíva velmi chutná a jsou dosti vynalézaví. Dokáží si najít cestičku a k plodnicím se dostat i na zavěšený pytel.

Jak hlívu nejlépe kuchyňsky využít?
Hlíva ústřičná je opravdu všestranně využitelná, lze z ní připravit znamenitou dršťkovou nebo bramborovou polévku, chutná je v různých omáčkách, v rizotu a v salátech. Z klobouků jsou velmi chutné také řízky.

Hlíva ústřičná je ale tužší konzistence, opravdu je z ní vhodné připravovat řízky?
Ano je, klobouky smažíme pomaleji a déle, je to vynikající pochoutka.

Dá se hlíva také nakládat do nálevů?
Ano, dokonce je k tomu velmi vhodná. Jedná se o druh který v nálevu nešlemovatí a navíc má výbornou chuť.

Existují i jiné druhy hlív?
Ano je jich celá řada, mezi ty nejběžnější patří hlíva plicní a hlíva dubová. Vzácně můžeme narazit na hlívu nálevkovitou (miskovitou), dále fialovou, olivovou, Rickenovou a několik dalších.

Jsou z těchto vyjmenovaných druhů některé jedlé?
Jedlá a velmi chutná je především hlíva plicní, což je v podstatě letní sestřička hlívy ústřičné, dále hlíva dubová, která je poněkud tužší. Ostatní druhy se ke konzumaci i vzhledem k jejich vzácnějšímu výskytu nedoporučují.

Vyplatí se hlívu pěstovat, když se dá zakoupit téměř v každém obchodě se zeleninou?
Určitě ano, celková investice na potřeby k pěstování je velmi nízká a již první sklizňová vlna by vám měla uhradit vaše náklady.

Jak postupovat v případě, že chceme vypěstovat hlívu a neseženeme pšeničnou slámu?
Přestože je pšeničná sláma k pěstování hlívy nejvhodnější, dá se použít také žitná nebo ječná sláma. Rovněž lze vypěstovat hlívu z drcených kukuřičných vřeten nebo dokonce i z hoblin.

Jak moc je při očkování sadbou důležitá hygiena?
Dost podstatná. Pokud nedodržíme správný postup, tedy slámu správně nespaříme, či použijeme špinavý pytel, vystavujeme se značnému riziku plísní, které se dříve či později v pytli objeví.

Většina druhů hub je za syrova jedovatá či nejedlá, jak je to s hlívou?
Hlíva ústřičná patří k několika málo druhům, které se dají v menší míře konzumovat za syrova, vhodné je to například v zeleninových salátech.

Dá se zužitkovat také hlíva nalezená v blízkosti fregventovaných komunikací, spadových oblastí a podobně?
Nedoporučuje se to. Přestože je hlíva ústřičná zdravotně velmi prospěšná i ona dokáže absorbovat látky nebezpečné.

A co přemrzlé plodnice, dají se konzumovat?
Hlíva ústřičná patří k několika málo druhům hub, které jsou schopny odolávat i menším mrazům. Teploty okolo - 5 stupňů jí neublíží. Pokud je mráz větší, zhodnotíme stav plodnic a v případě čerstvého vzhledu se nemusíme obávat nějakých zdravotních komplikací.

Občas se dají nalézt plodnice ohlodané od myší a jiných hlodavců, můžeme takovéto plodnice využít?
Ano, v případě tepelné úpravy by nám nemělo hrozit nějaké nebezpečí případného nakažení nemocí.

Může hlíva ústřičná vyrůst i na jehličnanech?
Ano, ale jedná se o ojedinělý jev.

Jak postupovat v případě že naleznu hlívu ale nebudu si jistý určením?
Nejvhodnější je zajistit malý vzorek plodnic a obrátit se na zkušeného houbaře. Nikdy bychom neměli houby z lokality sebrat všechny.

3.7.2008 13:37, vladok (online):
portretsuper veci, Jardo tento článok nemá chybu ....
3.7.2008 13:48, Houbolog.:
portretKlidně ho můžeš použít na svých stránkách Vlado. Už si přesně nepamatuji, který jsem Ti kdysi posílal...
 

—————

Späť



http://www.vladomakoluko.sk/